Symboly pro mytí v myčce

Symbol „lze mýt v myčce“ patří k obtížněji vyložitelným symbolům týkajících se bezpečnosti potravin, a to z dobrého důvodu. Neexistuje totiž oficiálně schválený symbol pro skutečnost, že předmět lze bezpečně mýt v myčce! Ani věta „lze mýt v myčce“ (anglicky „dishwasher safe“) není standardním prohlášením. Každý výrobce nádobí a kuchyňských potřeb má vlastní postupy a standardy ke stanovení, co lze a nelze mýt v myčce, které vycházejí z jeho vlastní metodiky a materiálů. Obvykle se setkáváme se dvěma typy ikonek pro mytí v myčce: lze mýt v myčce, pouze horní koš lze mýt v myčce Je-li u předmětu označení „pouze horní koš“, pak ho lze bezpečně mýt pouze v horním koši myčky. Topné těleso bývá v myčkách obvykle umístěno vespod, což znamená, že v horním koši je teplota o něco nižší než v dolním. Vložíte-li předmět označený „pouze horní koš“ do dolního koše, může se stát, že na konci programu přijde o barvu, zdeformuje se nebo jinak poškodí. Obě dvě varianty symbolu „lze mýt v myčce“ obvykle vypadají jako čtvereček, uvnitř kterého jsou talíře či sklenice (nebo obojí). Také tam bývají zobrazeny kapky vody nebo šikmé čáry znázorňující vodu. U předmětů určených pouze do horního koše myčky dopadají kapky nebo šikmé čáry pouze na horní část talířů a sklenic. Jsou-li v symbolu kapky nebo čáry přes celou plochu čtverce, je nejspíš bezpečné mýt daný předmět v horním i dolním koši. Na obrázku může být uvedena i teplota pro upřesnění nejvyšší bezpečné teploty, při níž se má předmět mýt. Někdy je k symbolu připojen i text, který při luštění významu určitě pomůže.

Obecně řečeno, symbolem „lze mýt v myčce“ výrobce o svém výrobku říká, že jej v určité fázi výrobního procesu ošetřil tak, aby vydržel delší působení jak vysoké teploty, tak mycích prostředků používaných v myčkách. Existují různé techniky, s jejichž pomocí výrobci své výrobky upravují tak, aby bylo bezpečné je mýt v myčce, a používají se v závislosti na materiálu daného předmětu.

Jak jsme zmínili výše, k zajištění bezpečnosti výrobků při mytí v myčce výrobci používají rozmanité metody. Nyní se zaměříme na několik hlavních materiálů, které se v kuchyni či domácnosti vyskytují, a na způsoby jejich ošetření, aby získaly ono (neoficiální) schválení pro mytí v myčce:

Většina skleněných výrobků je popouštěných, což znamená, že při výrobě se pomalu chladí, aby se vyrovnala případná pnutí v jejich struktuře. Jedná se o běžný postup, kterým projdou téměř všechny skleněné výrobky, protože odstraňuje případná zbytková vnitřní pnutí. Popouštěnému sklu se také říká netvrzené, protože existují ještě další dva postupy, jimiž lze zvýšit odolnost skla vůči prudkým změnám teploty. Sklo lze dále temperovat, což je tepelná nebo chemická úprava, která sklu dodá houževnatost a pevnost, případně se také používá mírnější forma temperování zvaná tepelné tvrzení. Kuchyňské potřeby jsou obvykle tepelně tvrzené, díky čemuž jsou dvakrát odolnější než popouštěné sklo. Některé nádobí je dokonce plně temperované, takže je čtyřikrát až pětkrát pevnější než popouštěné sklo a snese používání v mikrovlnné troubě.

Keramika se pro mytí v myčkách upravuje podobně jako sklo: pomalu se chladí tak, aby se stabilizovala s co nejmenším počtem nedokonalostí ve struktuře. Stručně řečeno, keramika se glazuje kvůli ochraně povrchu. Typ použité glazury může zásadně ovlivnit pevnost a trvanlivost keramického výrobku. Před vložením keramiky do myčky si vždy ověřte, že je opatřena symbolem povolujícím mytí v myčce.

Plastové výrobky obvykle není třeba upravovat, aby snesly mytí v myčce, protože to, zda je v myčce mýt lze či nelze, obvykle určuje již použitý typ plastu. Plasty s velmi nízkým bodem tavení mohou při vysoké teplotě v myčce ztratit svůj tvar. Plasty myjte v myčce pouze tehdy, jsou-li jednoznačně označeny symbolem „lze mýt v myčce“, a vždy je ukládejte do horního koše.